Vzhledem k venkovním teplotám a sněhové pokrývce probíhala simulace uvnitř, na právě probuzené frekventanty tak čekal úraz hlavy, vnitřní krvácení s rozvíjejícím se šokem, poranění páteře při pádu z výšky a úraz elektrickým proudem.
To vše při fiktivní nešikovné výměně žárovky. Sestavu úrazů doplňovala hysterická Lenička, která simulovala tak dobře, až jsem se sám lekl, co se děje.

Během soboty pak pokračovala zdravověda dalšími simulacemi a procvičováním první pomoci.

Večer jsme přivítali na skok Martina Bělohlávka. Diskuze o historii, propojená s informací o vzniku a úspěších pionýrských skupin účastníků kurzu, byla velmi zajímavá.

Po odjezdu Martina proběhla ještě nabídková noční hra, které se ale většina frekventantů zúčastnila. V úvodu se dozvěděli, že jsou nakaženi zákeřným virem a musí získat protilék, než je nemoc zahubí. Během krátké, ale náročné cesty lesem překonávali překážky i postupující nákazu, která omezovala stále více jejich hybnost (postižení rukou či nohou), zrak či mluvu. Do cíle dorazili vyčerpaní účastníci s dvěmi až třemi omezeními.

Nedělní ráno již čekal jen blok o přípravě hry, užití pochvaly a trestu a organizaci akce.Krátce po obědě jsme se vyčerpaní rozjeli domů.

Článek sepsal Ladislav “Ráma” Šimek a foto Míra Smolík.